Kontakty


Třída Tomáše Bati 204 760 01 Zlín
Pavla Omelková, vedoucí souboru +420 606 118 998 bartosak01@seznam.cz

Zkoušky


Pondělí 19:30 - 21:30 Čtvrtek 19:30 - 21:30 Zlínský klub 204

Následujte nás


2017


Čec

28

Portugalsko, Porto

28.7.-7.8. 2017

Více ...

Čec

8

Rožnovské slavnosti

18:00hodin, Rožnov pod Radhoštěm

Více ...

Kvě

19

Galerijní a muzejní noc ve Zlíně

Baťův institut

Více ...

Kvě

1

První máj 2017 ve Zlíně

Baťova vila

Více ...

Úno

25

61. Tradiční moravský ples

19:30 Praha, Palác Žofín

Více ...

Led

28

Valašský bál Bartošova souboru

19:30 hodin, Kongresové centrum Zlín

Více ...

2016


Říj

1

Burčáková beseda Slušovice

Sokolovna Slušovice

Více ...

Zář

17

Boršické burčákové slavnosti

Boršice

Více ...

Čec

2

Vsetínský krpec

13:00, Vsetín

Více ...

Kvě

15

Valašsko a jeho muzikanti

14:00 Janíkova stodola, Rožnov

Více ...

Kvě

1

První máj

Náměstí míru, Zlín

Více ...

Úno

27

Kelnická štamprla 2016

13. Kelnický košt slivovice, 17:00 obecní sál Kelníky,

Více ...

Úno

6

10. Vševalašský bál, Valašský bál, Bystřice

19:00 hodin, Bystřice pod Hostýnem

Více ...

Led

23

Valašský bál Bartošova souboru

19:30 hodin, Kongresové centrum Zlín

Více ...

Led

16

Valašský bál Portáše

Vizovice

Více ...

2015


Pro

27

Vánoční vystoupení na Jižních svazích

17:00 hodin, Kostel Panny Marie, Jižní svahy Zlín

Více ...

Pro

19

Vánoční vystoupení 2015

16:00 hodin, Malá scéna Zlín

Více ...

Říj

3

Burčáková beseda 2015

16:00 hodin, Otrokovická beseda

Více ...

Zář

19

Bojkovice se Světlovanem

Bojkovice

Více ...

Srp

22

Zlínské besedování 2015

Zlín

Více ...

Čec

22

Zájezd na festival do Lotysšska

22.7 - 28.7, Lotyššsko

Více ...

Čec

4

Festival Rožnov pod Radhoštěm

10:00hodin, Rožnov pod Radhoštěm

Více ...

Čen

27

Festival Strážnice

Strážnice

Více ...

Čen

13

Folklórní festival v zámku a podzámčí

Historické centrum Přerova, 9. ročník

Více ...

Kvě

16

Zarážení hory Velké Pavlovice

Rozhledna Slunečná, Velké Pavlovice

Více ...

Kvě

1

První máj ve Zlíně

Náměstí míru, Zlín

Více ...

Úno

7

Kelnická štamprla 2015

12. Kelnický košt slivovice, 17:00 obecní úřad Kelníky

Více ...

Led

24

Valašský bál Bartošova souboru

19:30 hodin, Kongresové centrum Zlín

Více ...

Svatba

Soubor má ve svém repertoáru scénické ztvárnění svatebního obřadu na Zlínsku. „Svatební obřady doprovázely nejkrásnější a nejsrdečnější písně a spolu s nimi také hudba a tanec“, píše František Bartoš ve svém díle Moravská svatba o svatbě na Zlínsku Obřad začíná slavnostním čepením nevěsty, jejím zařazováním mezi vdané ženy. Vdané ženy za zpěvu obřadních písní odebírají nevěstě panenský úbor s hlavy částku po částce: věnec, tkánku, pentle, a doprovází tento akt řadou úkonů a zvyků stejně jako obřad zahalení vlasů mladé ženy do šátku. Po této formální vážné části začíná část veselá, během níž je nevěsta „prodána“ ženichovi. Následuje společné veselí

Do světa

Hlavním zdrojem obživy na Valašsku, kromě chovu ovcí, byla rukodělná výroba. Výrobky chodili lidé prodávat daleko za hranice rodného kraje. Jednotlivé taneční úseky jsou volně spojeny postavami kupců, kteří putují po dědinách a nabízejí své zboží: cepy, šindele, vařechy, kopisty, metly... Všechny tyto výrobky slouží jako rekvizity tanečníkům a tanečnicím: děvčata rozverně skáčou přes roztočené cepy, chlapci nakupují šindele a furiantsky si s nimi pohazují, do taktu řinčí vařečky a písty na prádlo. Jako připomínka „ševcovského“ města Zlína v polovině pásma přichází žertovný párový tanec stylově nazvaný „ševcovský“, celé číslo končí veselým tanečním rejem na jarmarku.

Svatojánská noc

V lidových pověrách se přisuzoval zvláštní význam Svatojánské noci. Tato noc měla zvláštní význam pro mladé dívky, které chtěly získat svého milého. Pouze v tuto noc měly byliny čarovnou moc. Dívky proto v tuto noc sbíraly v lesích a na lukách čarovné byliny a stíraly rosu, aby očarovaly svého milého. Zejména z první části tanečního čísla mystika čarodějné noci přímo sálá. Dívky pletou věnečky a zažehají čarovný oheň. Potom přichází emočně velmi silná polosnová část, kdy chlapec ve snu putuje za svou milou, získává její srdce, ale ona mu nakonec mizí. Tanec končí společným rejem kolem svatojánského ohně.

Kúlané

Jedná se o párový tanec ze Zlínska, který se tancoval na různých slavnostech, obřadech, veselicích a tanečních zábavách. František Bartoš popisuje kúlanou ve svém díle takto:„Nejoblíbenějším, ba za stara takměř jediným tancem byla kúlaná. Hudebníci zasedli za stůl, první houslista obyčejně stál. Přistoupil šohaj, hodil dvougrošku na cimbál a zanotil píseň. Muzikanti ihned vpadli v jeho zpěv a hráli píseň tu, jíž se taktéž jako tanci „kúlaná“ říkalo. Jedna kúlaná trvala třeba čtvrt hodiny i déle. Při tom ruce a nohy a všecko tělo ustavičně taktem se pohybovalo a každá žilka v těle hrála.“

Březůvky

Kousek od Zlína, vlastně už za kopcem od Zlína směrem na jih začíná oblast Luhačovické Zálesí. Tento region se vyznačuje řadou specifických tanců a taktéž svým krojem. „Březůvky“ jsou třípárový dynamický tanec s velmi pěknou gradující choreografií.

Stará uherská

Ukázka tanců z jižního Valašska. Tyto tance jsou charakteristické svým temperamentním rytmem a specifickým tanečním krokem. Ten je odvozen od starých uherských tanců, které byly na Valašsko zavlečeny z jižního Slovenska.

Točené

Točená je pro Valašsko typický svižný točivý tanec. Jedná se o tanec párový. Jako většina těchto tanců začíná zpěvem hocha, následuje individuální projev hocha a dívky a společné víření. Soubor má ve svém repertoáru jak vícepárovou točenou, tak i sólový milostný tanec.

Polky

Jeden z typických českých tanců je polka. Tento tanec je jedním z nejznámějších tanců na světě. Škádlivý taneček valašských polek je postaven na této melodii a zobrazuje rozverné dovádění dívek a chlapců.

Odzemek

Charakteristický mužský tanec z Valašska. Tanec začíná zpěvem a pomalými krokovými figurami, postupně se zrychluje a kroky přecházejí ve skoky a výskoky.

Regrúti

Toto taneční číslo znázorňuje odchod chlapců na vojnu a jejich loučení s rodným krajem a především potom se svou milou.

Křižáky

Specifický tanec z oblasti Valašských Klobouk. Jmenuje se Křižák, protože se tančil vždy do kříže, tedy páry proti sobě. Je to vlastně předchůdce amerických čtverylkových tanců.

Vizovsko

Jedná se o soubor valašských figurálních tanců z Vizovska.

Starodávný

Jedná se o vznosný tanec v ¾ rytmu charakteristický pro oblast Rožnovska.